V roce 2022 byla Čína třetím největším partnerem pro vývoz zboží z EU (9.0 %) a největším partnerem pro dovoz zboží do EU (20.8 %).
Mezi členskými státy EU bylo v roce 2022 největším dovozcem zboží z Číny Nizozemsko a největším vývozcem zboží do Číny Německo.
[[Soubor:Čína-EU — statistika mezinárodního obchodu se zbožím08-03-2023v9.xlsx]]
Obchod EU se zbožím s Čínou, 2012-2022
- Zdroj: Eurostat (kód online dat: ext_st_eu27_2020sitc a DS-018995)
Tento článek poskytuje obrázek o mezinárodním obchodu se zbožím mezi Evropskou unií (EU) a Čínou. Analyzuje druh zboží směňovaného mezi těmito dvěma ekonomikami a podíly jednotlivých členských států EU na těchto výměnách.
Tento článek je součástí on-line publikace poskytující aktuální statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím, zahrnující informace o hlavních partnerech EU, hlavním obchodovaném zboží, specifických charakteristikách obchodu a také základní informace.
Nedávný vývoj
Vývoz z EU do Číny se mezi lednem 2021 (18.9 miliardy EUR) a prosincem 2022 (19.2 miliardy EUR) příliš nezměnil, ačkoli v červenci 17.5 dosáhl minima 2021 miliardy EUR a v únoru 20.2 nejvyšších 2022 miliardy EUR (obrázek 1). . Dovoz z Číny byl v lednu 33.5 na minimu 2021 miliardy EUR. Do prosince 2022 se zvýšil na 46.6 miliardy EUR. V tomto období dosáhly maxima 55.5 miliardy EUR v září 2022. V lednu 2021 činil obchodní deficit 14.6 miliardy EUR, v září 36.0 dosáhl maxima 2022 miliardy EUR a v prosinci 27.4 klesl na 2022 miliardy EUR.
Obrázek 1: Obchod EU se zbožím s Čínou, 2021-2022
(miliardy EUR, očištěno od sezónních vlivů a pracovních dnů)
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc)
Obrázek 2 porovnává obchod EU s Čínou s obchodem EU s ostatními zeměmi mimo EU. Mezi lednem 2021 a prosincem 2022 se dovoz do EU z Číny zvýšil o 39.0 %. Dovoz z ostatních zemí mimo EU (+72.4 %) rostl výrazněji v důsledku prudkého růstu cen energetických produktů. Vývoz EU do Číny se zvýšil o 1.6 %, zatímco vývoz do ostatních zemí mimo EU se zvýšil o 28.8 %.
Obrázek 2: Obchod EU se zbožím s Čínou a dalšími zeměmi mimo EU, 2021–2022
(leden 2021 = 100 %, očištěno o sezónní vlivy a vliv počtu pracovních dní)
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc)
EU a Čína ve světovém obchodu se zbožím
Obrázek 3 ukazuje největší světové obchodníky se zbožím. Čína (2 844 miliard EUR, 18.4 %) byla největším vývozcem na světě, následována EU (2 181 miliard EUR, 14.1 %), Spojenými státy (1 483 miliard EUR, 9.6 %), Japonskem (639 miliard EUR , 4.1 %) a Hong Kong (566 miliard EUR, 3.7 %). Čína (2 273 miliard EUR, 14.4 %) byla druhým největším dovozcem na světě, předcházely jí Spojené státy americké (2 482 miliard EUR, 15.8 %) a za nimi následovala EU (2 126 miliard EUR, 13.5 %), Japonsko ( 650 miliard EUR, 4.1 %) a Hongkong (602 miliard EUR, 3.8 %).
Obrázek 3: Čína mezi největšími světovými obchodníky se zbožím, 2021
(% podíl na světovém exportu/importu)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introeu27_2020) a UNCTAD
Dovoz a vývoz zboží z EU a Číny indexovaný na 100 v roce 2011 pro období do roku 2021 je znázorněn na obrázku 4. Ukazuje také poměr pokrytí (vývoz / dovoz) za toto období. Vývoz z EU byl nejnižší v roce 2011 (100) a nejvyšší v roce 2021 (134). Dovoz do EU byl nejnižší v roce 2016 (96) a nejvyšší v roce 2021 (128). Poměr pokrytí pro EU byl nejnižší v roce 2011 (97 %) a nejvyšší v roce 2016 (116 %) a v roce 103 činil 2021 %. Vývoz z Číny byl nejnižší v roce 2011 (100) a nejvyšší v roce 2021 (177). Dovoz do Číny byl nejnižší v roce 2016 (91) a nejvyšší v roce 2021 (154). Poměr pokrytí pro Čínu byl nejnižší v roce 2011 (109 %) a nejvyšší v roce 2015 (135 %) a v roce 125 činil 2021 %.
Obrázek 4: Obchod se zbožím EU a Číny, 2011-2021
(vývoz a dovoz indexovaný na 100 v roce 2011, poměr pokrytí v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introeu27_2020) a UNCTAD
Čína je největším partnerem pro dovoz zboží do EU v roce 2022
Postavení Číny mezi největšími obchodními partnery EU v roce 2022 je vidět na obrázku 5. Čína byla v roce 2022 třetím největším partnerem pro vývoz zboží z EU (9.0 %). Před ní byly Spojené státy (19.8 %) a Spojené království (12.8 %), následované Švýcarskem (7.3 %) a Tureckem (3.9 %). Byla největším partnerem pro dovoz zboží do EU (20.8 %). Následovaly Spojené státy (11.9 %), Velká Británie (7.3 %), Rusko (6.8 %) a Norsko (5.4 %).
Obrázek 5: Čína mezi hlavními partnery EU pro obchod se zbožím, 2022
(% podíl vývozu/dovozu mimo EU)
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Obchod mezi EU a Čínou podle druhu zboží
Rozdělení obchodu EU s Čínou podle skupin SITC je znázorněno na obrázku 6. Červené odstíny označují primární zboží: potraviny a nápoje, suroviny a energie, zatímco modré odstíny znázorňují vyrobené zboží: chemikálie, stroje a vozidla a další vyrobené zboží. zboží. Nakonec je další zboží zobrazeno zeleně. V roce 2022 měl vývoz průmyslového zboží z EU (87 %) vyšší podíl než primární zboží (11 %). Nejvíce exportovaným průmyslovým zbožím byly stroje a vozidla (52 %), dále ostatní průmyslové zboží (19 %) a chemikálie (16 %). V roce 2022 měl dovoz průmyslového zboží do EU (97 %) také vyšší podíl než primární zboží (3 %). Nejvíce dováženým průmyslovým zbožím byly stroje a vozidla (53 %), následovalo ostatní průmyslové zboží (33 %) a chemikálie (11 %).
Obrázek 6: Obchod EU s Čínou podle skupin produktů, 2012 a 2022
(miliardy EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Obrázek 7 ukazuje vývoj dovozu a vývozu EU podle skupiny SITC od roku 2012. V roce 2022 měla EU obchodní přebytky s jiným zbožím (0.8 miliardy EUR), surovinami (4.7 miliardy EUR) a potravinami a nápoji (7.6 miliardy EUR). EU měla obchodní deficity v oblasti energetiky (2.4 miliardy eur), chemikálií (28.5 miliardy eur), dalšího průmyslového zboží (163.6 miliardy eur) a strojů a vozidel (214.3 miliardy eur).
Obrázek 7: Obchod EU s Čínou podle skupin, 2012-2022
(miliardy EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Nejobchodovanější zboží mezi EU a Čínou
Více podrobností o zboží vyměňovaném mezi EU a Čínou je uvedeno na obrázku 8, který ukazuje 20 nejvíce obchodovaných zboží na úrovni SITC-3. Těchto 20 nejlepších zboží pokrývalo 55 % celkového obchodu se zbožím v roce 2022. Deset patřilo strojům a vozidlům, sedm jinému průmyslovému zboží a tři chemikáliím. Nejobchodovanější skupinou zboží na této úrovni byla telekomunikační zařízení. Dalším zajímavým způsobem, jak se podívat na data, je prozkoumat poměr krytí (export / import) obchodovaného zboží, který ukazuje směr obchodních toků mezi oběma ekonomikami. Tyto poměry lze nalézt na pravém okraji obrázku 8. 14 výrobků bylo pod 50 %, což ukazuje, že dovoz EU z Číny byl více než dvakrát větší než vývoz EU do Číny. Dva produkty byly nad 200 %, což naznačuje, že vývoz EU do Číny byl více než dvakrát větší než dovoz EU z Číny. Čtyři produkty byly mezi 50 % a 200 %, což ukazuje na vyrovnanější obchod.
Telekomunikační zařízení a stroje pro automatické zpracování dat zůstaly v roce 2022 dvěma nejvíce dováženými produkty z Číny, oba s mírně vyššími hodnotami než v roce 2021 (obrázek 8). Mnohem větší nárůst byl zaznamenán u elektrických strojů a přístrojů a elektronických elektronek, ventilů a souvisejících výrobků. Zdaleka největší nárůst však byl zaznamenán u organo-anorganických a příbuzných sloučenin, který se zvýšil z 6.8 miliardy EUR v roce 2021 na 28.6 miliardy EUR v roce 2022.
Obrázek 8: Nejvíce dovážené zboží do EU z Číny, 2022
(miliardy EUR)
Zdroj: Eurostat DS-018995
Automobily a motorová vozidla zůstaly v roce 2022 hlavním exportovaným produktem do Číny, přičemž ve srovnání s rokem 3.1 vzrostly o 2021 miliardy EUR (obrázek 9). Elektronické elektronky, ventily a související výrobky s nárůstem o 2.8 miliardy EUR předběhly díly motorových vozidel, jejichž vývoz klesl o 0.4 miliardy EUR.
Obrázek 9: Nejvíce vyvážené zboží EU do Číny, 2022
(miliardy EUR)
Zdroj: Eurostat DS-018995
Obchod s Čínou podle členských států EU
Tabulka 1a ukazuje dovoz zboží z Číny podle členských států EU. Třemi největšími dovozci z Číny do EU byly Nizozemsko (138 790 milionů EUR), Německo (130 030 milionů EUR) a Itálie (57 506 milionů EUR). Česko (47.7 %) mělo pro Čínu nejvyšší podíl na dovozu mimo EU.
Tabulka 1a: Dovoz zboží z Číny do EU, 2022
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Tabulka 1b ukazuje vývoz zboží do Číny podle členských států EU. Třemi největšími vývozci do Číny v EU byly Německo (106 853 milionů EUR), Francie (23 705 milionů EUR) a Nizozemsko (18 691 milionů EUR). Nejvyšší podíl Číny na exportu mimo EU mělo Německo (15.0 %).
Tabulka 1b: Vývoz zboží z EU do Číny, 2022
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Obchodní bilance zboží mezi členskými státy EU a Čínou je uvedena v tabulce 1c. Ukazuje, že pouze Irsko (773 milionů EUR) mělo obchodní přebytek s Čínou. Všech ostatních 26 členských států EU mělo s Čínou obchodní deficit. Největší deficit drželo Nizozemsko (120 098 milionů EUR), následované Itálií (41 065 milionů EUR) a Polskem (34 639 milionů EUR).
Tabulka 1c: Obchodní bilance zboží EU s Čínou, 2022
Zdroj: Eurostat (ext_st_eu27_2020sitc) a Comext DS-018995
Zdrojová data pro tabulky a grafy
- Statistika mezinárodního obchodu EU – Čína – grafy a tabulky
Zdroje dat
Údaje o EU jsou převzaty z databáze COMEXT Eurostatu. COMEXT je referenční databáze pro mezinárodní obchod se zbožím. Poskytuje přístup nejen k aktuálním a historickým údajům z členských států EU, ale také ke statistikám značného počtu zemí mimo EU. Souhrnné a podrobné statistiky mezinárodního obchodu šířené prostřednictvím internetových stránek Eurostatu jsou sestavovány z údajů COMEXT podle měsíčního procesu.
Údaje jsou shromažďovány příslušnými národními orgány členských států EU a sestavovány podle harmonizované metodiky stanovené nařízeními EU před předáním Eurostatu. V případě obchodu mimo EU poskytují statistické informace především obchodníci na základě celních prohlášení.
Údaje EU jsou sestavovány podle pokynů EU, a proto se mohou lišit od vnitrostátních údajů zveřejněných členskými státy. Statistika obchodu mimo EU se počítá jako součet obchodu každého z 27 členských států EU se zeměmi mimo EU. Jinými slovy, EU je považována za jeden obchodní subjekt a obchodní toky jsou měřeny do az oblasti, ale ne v ní.
Nizozemské obchodní toky jsou nadhodnoceny kvůli takzvanému „Rotterdamskému efektu“ (nebo kvazitranzitnímu obchodu): zboží směřující do jiných zemí EU dorazí do nizozemských přístavů a podle pravidel EU se zaznamená jako dovoz mimo EU do Nizozemsko (země, kde je zboží propuštěno do volného oběhu). To následně zvyšuje toky uvnitř EU z Nizozemska do těch členských států, do kterých je zboží zpětně vyváženo.
Údaje za země mimo EU použité na obrázcích 3 a 4 jsou převzaty z databáze UNCTAD Organizace spojených národů. Pro výpočet podílů je světový obchod definován jako součet obchodu EU se zeměmi mimo EU (zdroj: Eurostat) plus mezinárodní obchod zemí mimo EU (zdroj: UNCTAD).
Metodologie
Podle koncepcí a definic EU obchodní statistika mimo EU (obchod mezi členskými státy EU a zeměmi mimo EU) nezaznamenává výměny zboží v tranzitu, umístěného v celním skladu nebo dočasného použití (na veletrhy, dočasné výstavy , testy atd.). Toto je známé jako „zvláštní obchod“. Partnerem je země konečného určení zboží pro vývoz a země původu pro dovoz.
Klasifikace produktu
Informace o vyvážených a dovážených komoditách jsou prezentovány podle Standardní mezinárodní obchodní klasifikace (SITC). Úplný popis je k dispozici na klasifikačním serveru Eurostatu RAMON.
Měrná jednotka
Obchodní hodnoty jsou vyjádřeny v milionech nebo miliardách (10 9 ) eur. Odpovídají statistické hodnotě, tj. částce, která by byla fakturována v případě prodeje nebo nákupu na státních hranicích vykazující země. U vývozu se nazývá hodnota FOB (zdarma na palubě) a u dovozu hodnota CIF (náklady, pojištění, dopravné).
Kontext
Obchod je důležitým ukazatelem prosperity Evropy a jejího místa ve světě. Blok je hluboce integrován do globálních trhů jak pro produkty, které získává, tak pro export, který prodává. Obchodní politika EU je jedním z hlavních pilířů vztahů EU se zbytkem světa.
Protože 27 členských států EU sdílí jednotný trh a jedinou vnější hranici, mají také jednotnou obchodní politiku. Členské státy EU hovoří a vyjednávají kolektivně, a to jak ve Světové obchodní organizaci, kde se sjednávají a prosazují pravidla mezinárodního obchodu, tak s jednotlivými obchodními partnery. Tato společná politika jim umožňuje vystupovat při obchodních jednáních jedním hlasem a maximalizovat tak jejich dopad na taková jednání. To je ještě důležitější v globalizovaném světě, ve kterém mají ekonomiky tendenci se shlukovat do regionálních skupin.
Otevřenost obchodního režimu EU znamená, že EU je největším hráčem na světové obchodní scéně a zůstává dobrým regionem pro obchodování. Díky snadnosti moderní dopravy a komunikací je nyní snazší vyrábět, nakupovat a prodávat zboží po celém světě, což dává evropským společnostem všech velikostí potenciál obchodovat mimo Evropu.