Dnes zhruba třetina zemí světa včetně Indie a Japonska jezdí vlevo v autech s volantem vpravo. Proč se ostatní rozhodli udělat opak? A jaké to má důsledky pro automobilky?
Pokud jde o Angličany, při řízení auta neexistují žádné kdyby a ale: volant patří vpravo. Pro většinu světa je však volant vlevo. Jak se liší design a vývoj vozidel, když je volant na druhé straně?
Zkopírujte níže uvedený kód a vložte jej na svou stránku:
Co přesně je jiné?
Za prvé, při vývoji nového vozu je třeba zohlednit řadu úprav. Kromě zjevně odlišné palubní desky a sloupku řízení je třeba vzít v úvahu rozmístění a design jednotlivých komponentů na přední části vozu.
Kromě samotné převodovky řízení je potřeba upravit také posilovač brzd a pedál spojky, brzdy a plynu (byť ty mají u obou verzí stejné rozložení, tedy plyn vpravo, brzda uprostřed a spojka zapnutá). levá). Na to jsou obvykle navázány další díly, jako jsou lanka, hydraulické a podtlakové brzdové hadice. To je důvod, proč jsou části karoserie také v této části vozu odlišné.
Na druhou stranu odlišné umístění volantu nijak nekomplikuje výrobní proces na moderních provozech. Vozy ŠKODA s pravostranným řízením jsou začleněny do běžného provozu výrobní linky. Technologie montáže byla navržena tak, aby byla pro obě verze v maximální možné míře použita stejná technologie. Přesto jsou některá montážní zařízení specifická pro pravostranné řízení z důvodu určitých geometrických rozdílů.
Řazení a páky jsou stejné
Například ve všech autech jsou převodové stupně řazeny stejným způsobem, tj. první rychlostní stupeň je vždy vlevo nahoře, nikoli zrcadlově. Na druhou stranu některé ovládací páky mohou být naopak u vozů, kde je volant vpravo: stěrače jsou vlevo a směrovky vpravo. To však neplatí pro vozy ŠKODA, které mají vždy stejné nastavení ovládání.
ŠKODA představila ve druhé generaci modelu SUPERB (2008-2015) zajímavou funkci v reakci na to, zda šlo o pravostranné nebo levostranné řízení. U bi-xenonových světlometů AFS bylo již před deseti lety možné díky modernímu designu světlometů přepnout světelný tok na pravostranné/levostranné řízení jednoduchou uživatelskou změnou přímo v palubním počítači. Nejenže se tím zjednodušila výroba, ale majitelé těchto vozů se také vyhnuli nevkusné povinnosti lepit si svá přední světla při jízdě z kontinentu do UK nebo naopak. Tyto nálepky světlometů zabránily oslnění protijedoucích vozidel.
Tuto šikovnou funkci dnes mají všechny modely ŠKODA s bi-xenonovými nebo LED světlomety. Svůj vůz tak můžete na bezpečnou jízdu na „špatné“ straně silnice (ať už vlevo nebo vpravo) připravit sami během okamžiku.
Kuriózní objev z dávných dob
Z historie víme, že ještě před dvěma tisíci lety bylo důležité mít v dopravě pořádek. Donedávna se vědci dohadovali, zda Římané, mistři ve stavbě kamenných cest a organizátoři masivních pochodů vojsk, jezdili a chodili vpravo nebo vlevo. Důmyslná síť důležitých cest nad rozlehlým impériem dávala tušit, že v této strategicky důležité oblasti je třeba uplatňovat jasná pravidla dávno předtím, než byly vynalezeny první dopravní značky a semafory. Vyjeté koleje na kamenné cestě, které objevili archeologové poblíž velkého římského lomu, jasně ukázaly, kdo měl pravdu: ti, kteří tvrdili, že Římané jezdili vlevo. Hlubší vyjeté koleje, které vytvořila těžce naložená vozidla, když odjížděla z lomu, byly na levé straně silnice. Shodou okolností došlo k tomuto zásadnímu objevu – kde jinde? – v Anglii, konkrétně u Swindonu.
Ve středověku se dál chodilo a jezdilo vlevo. Byla to doba, kdy ti, kdo měli příležitost a důvod cestovat – především bohatí a mocní – nosili meč na levém boku. Pokud by se levé části jejich těla míjely, ať už pěšky nebo na koni, hrozilo by nechtěné zkřížení mečů. Mimochodem i proto se schody ve věžích stáčejí doprava – aby obránci mohli lépe odrážet útoky šplhajících útočníků, kteří by své meče drželi v pravé ruce.
ŠKODA SUPERB 4000, vystavené vozidlo: 1940, ŠKODA MUZEUM v Mladé Boleslavi
Zleva doprava
Předpokládá se, že v průběhu 18. století se na druhém břehu Atlantiku, ve Francii a v Rusku, začalo jezdit vpravo stále častěji, protože ekonomický vývoj vedl k zavedení čtyřkoňových povozů. Spíše než na kočárovém boxu jezdil kočí na levém zadním koni, aby mohl pobídnout spřežení pomocí biče na pravém. Díky tomu bylo výhodnější, aby se kočáry míjely po levé straně, což vedlo k jízdě vpravo. Ať už to bylo jakkoli, v době napoleonských válek se svět rozdělil na dvě části, alespoň co se dopravy týče: jedna – původní – polovina jezdila vlevo, zatímco „napoleonská“ část světa jezdila po že jo. A tak Francie a země, v nichž slavný velitel sklízel úspěchy, přistoupily k jízdě vpravo, zatímco zbytek světa s o to větší tvrdohlavostí trval na tom, že se bude držet vlevo.
K sjednocení jízdy vpravo přispěl nejvíce rozvoj automobilismu ve Spojených státech. I zde však měla auta po léta volant vpravo. Na počátku 20. století se volant začal objevovat stále více vlevo. Šlo o přirozený vývoj: umožňuje těm, kteří jedou vpravo, lépe odhadnout, jak bezpečně předjet protijedoucí vůz, a také usnadňuje cestujícím nastupování z chodníku. Postupem času se všechny země v kontinentální Evropě rozhodly jezdit vpravo.
Jednou z posledních evropských zemí, která tak učinila, bylo Švédsko. K přechodu došlo až v roce 1967, do té doby byl automobilový (a také například tramvajový) provoz mnohem rušnější. I tak ale Švédové vše zvládli nečekaně rychle – vlastně doslova přes noc. Jednoho večera všichni zaparkovali auta vlevo, jak diktoval starý zákon, ale ráno vyrazili po pravé straně silnice. Tento přechod si však vyžádal několik let pečlivého plánování.
