Sedm let po referendu o brexitu se podle nového průzkumu podíl Britů, kteří chtějí znovu vstoupit do EU, vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 2016.
Britové i Evropané si také mnohem méně myslí, že by ostatní země následovaly příkladu Brexitu, a Britové jsou ohledně budoucnosti bloku optimističtější – do té míry, že důvěřují Evropské komisi více než své vlastní vládě.
Údaje z nejnovějšího průzkumu sledujícího brexit od YouGov zjistily, že kromě těch, kteří uvedli, že nebudou volit nebo to nevědí, by nyní 58.2 % lidí v Británii hlasovalo pro opětovné připojení.
Procento je pouze nepatrně nižší než 60 % zaznamenaných v únoru tohoto roku – nejvyšší číslo od začátku srovnatelných údajů v únoru 2012 – a od poreferendového minima 47 % na začátku roku 2021 víceméně trvale roste.
Ve většině zkoumaných členských států EU nyní podpora pokračování členství klesla zpět na úroveň před ruskou invazí na Ukrajinu, která vyvolala silný nárůst proevropského sentimentu, ukázaly údaje YouGov.
Pouze 18 % odcházejících voličů si myslí, že brexit byl úspěšný, zjistil průzkum
Na otázku, zda by v referendu ve stylu brexitu hlasovali pro setrvání v EU nebo odchod, odpovědělo 62 % respondentů ve Francii a 63 % v Itálii, které tradičně patří mezi nejméně nadšené členské státy EU, že by hlasovali pro setrvání.
Jinde v EU uvedlo minulý měsíc 87 % respondentů ve Španělsku, že by se rozhodli zůstat, spolu se 79 % v Dánsku, 70 % ve Švédsku a 69 % v Německu.
Rekordní podíl respondentů v Británii si také myslí, že ostatní země nyní pravděpodobně nebudou následovat jeho příklad a v příštím desetiletí opustí EU – 42 % uvedlo, že je to nepravděpodobné, oproti 26 % před třemi lety, zatímco 40 % uvedlo, že je to pravděpodobné, pokles z 58 %.
Členské státy EU vykazovaly podobný trend, přičemž 45 % respondentů ve Francii uvedlo, že si myslí, že další odchod z EU je pravděpodobný, ve srovnání s 55 % v únoru 2020. V Německu to bylo 36 % (pokles ze 42 %) a v Dánsku 29 %. % (41 %).
Zatímco sentiment vůči členství v EU se v Británii od referenda výrazně posunul, malá většina respondentů (51 %) tvrdí, že si stále myslí, že je nepravděpodobné, že by se Británie v budoucnu v budoucnu znovu připojila k EU.
Toto číslo však opět víceméně trvale klesá – před dvěma lety činilo 62 % – a 29 % respondentů v Británii v dubnu řeklo YouGov, že si myslí, že je pravděpodobné, že se země znovu připojí – z 21 % na začátku. 2021.
V EU lidé v Itálii (61 %) a ve Francii (54 %) méně věřili, že se Británie znovu připojí, zatímco Dánsko (43 %) a Švédsko (49 %) jsou pozitivnější. Ve všech zemích vyšší podíl uvedl, že si myslí, že návrat Británie je pravděpodobný než v roce 2021.
Britská důvěra v budoucnost EU od doby těsně po referendu také výrazně vzrostla. Poprvé v historii více britských respondentů (41 %) uvedlo, že jsou ohledně vyhlídek bloku optimističtí, než pesimističtí (36 %).
Méně optimismu však panoval ohledně dopadu Brexitu na britskou ekonomiku. Přibližně 58 % britských respondentů v dubnu uvedlo, že si myslí, že odchod země z EU bude mít negativní dopad – což je prudký nárůst oproti 50 % před dvěma lety.
Respondenti mimo Spojené království byli obecně méně pesimističtí ohledně vyhlídek země než ti uvnitř a spíše uváděli, že odchod z bloku by neměl žádný významný dopad na britskou ekonomickou výkonnost.
Snad nejpřekvapivější je, že data ukázala, že respondenti v Británii nyní také častěji – i když s těsným rozdílem – uvádějí, že důvěřují Evropské komisi (25 %) více než své vlastní vládě (24 %).
Důvěra v britskou vládu se zhroutila z maxima 40 % v dubnu 2021 – těsně po úspěšném zavedení včasné vakcíny proti Covid ve Spojeném království a s tím, jak se uvolňovala omezení blokování –, zatímco důvěra v komisi od roku 2016 vzrostla.
Protesty a požadavky, aby se Spojené království znovu připojilo k EU, ve Spojeném království neustále narůstají, většina z nich tvrdí, že brexit selhal.
Minulou sobotu pochodovalo v Londýně asi 20,000 XNUMX lidí, kteří vyzývali politické vůdce, aby se vydali na další složitou a vysoce spornou cestu vyjednávání s Bruselem.
Přibližně 62 % Britů věří, že brexit je neúspěch podle britské průzkumné společnosti YouGov.
Britská ekonomika byla zasažena v důsledku Brexitu – zejména ceny vzrostly o 25 % od ledna 2021 do března letošního roku, protože k nákladům na potraviny bylo přidáno 6.95 miliardy GBP (8 miliard EUR) – důsledek mimořádného obchodu. překážky bránící opuštění jednotného trhu.
Podle zprávy London School of Economics tento dopad nejvíce pociťují ti nejchudší ve společnosti, kteří utrácejí mnohem více ze svých příjmů za jídlo.
Výzkumníci z Centra pro evropskou reformu navíc odhadují, že obchodní investice byly kvůli Brexitu o 23 % nižší, než by tomu bylo v roce 2020/21.
Proevropská aktivistka Femi Oluwoleová tvrdí, že brexit, který se kdysi konal, už není.
„Nigel Farage říká, že Brexit selhal a ekonomicky nám vůbec nepomohl.
„Takže zastánci brexitu ve skutečnosti hodně opustili, alespoň tuto verzi brexitu. Neustále přicházejí s věcmi jako „Ach, Brexit děláme jinak“. Veřejnost se ale trochu posunula od myšlenky, že můžete zajistit, aby Brexit fungoval,“ řekl Euronews.
Dodal, že argument ‚suverenity‘ už v diskuzi nepřevládá a realita nákladů na brexit začíná kousat.
„Debaty, které jsme vedli před šesti lety, před sedmi lety o všech těch věcech suverenity Británie, která stojí sama o sobě, ao všech podobných věcech. Je to prostě tváří v tvář skutečnosti, že v životě jsou důležitější věci. Můžete už teď nakrmit své děti?
„Polovina rodin s nízkými příjmy ve Spojeném království vynechává jídlo, aby nakrmily své děti. Nemůžeme si dovolit brexit, pokud si nemůžeme dovolit jídlo, nemůžeme si dovolit brexit.”
Možný návrat do EU?
Pokud by Spojené království někdy mělo načrtnout kurz opětovného vstupu do EU, byl by to naprosto odlišný klub, než jaký opustilo.
V důsledku krizí, kterým Evropa čelila, došlo k zásadním posunům směrem k užší, vzájemně závislé unii.
Je těžké vědět, jakou roli nebo pozici by Spojené království zaujalo v každém z těchto rozhodnutí, kdyby zůstalo. Zablokovalo by to, oslabilo nebo podpořilo Nástroj na záchranu a odolnost (RRF), který vznikl v důsledku ničení určitých ekonomických sektorů pandemií COVID?
EU si poprvé vypůjčila peníze jménem členských států a rozdělila je ve formě grantů a půjček. To by bylo v rozporu se silně vyjádřeným nesouhlasem Spojeného království s termínem „stále blížící se Evropa“.
Došlo také k mnohem silnější spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně využití mírového zařízení k poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině. A probíhá seriózní, cílevědomá diskuse o rozšíření.
Georg Riekeles, který byl diplomatickým poradcem bývalého hlavního vyjednavače EU Michela Barniera a nyní je výkonným ředitelem European Policy Center, říká, že EU se změnila a v nadcházejících letech je na ještě monumentálnější cestě změn. Bylo by nemožné, aby Spojené království pokračovalo, když v roce 2020 opustilo EU.
„V první řadě bychom mluvili o zcela nové diskusi. Nepůjde o možnost opětovného připojení Spojeného království za minulých podmínek.
„EU je nyní v procesu rozšiřování, a to nejen o západním Balkáně, jde také o Ukrajinu, je to také o Moldavsku a potenciálně i mimo něj.
„A to je samo o sobě velkou výzvou pro EU. Myslím, že současné institucionální politické ekonomické struktury v EU nejsou na toto rozšíření připraveny.
„Pokud Spojené království postupovalo vpřed“, bude to jiná diskuse o tom, co „členství znamená, účast na jednotném trhu, k euru,“ řekl Riekeles Euronews.
Současná konzervativní vláda přijala pragmatičtější přístup ke vztahům EU po několika letech válečných a protievropských nálad. Nedávné opětovné připojení k vědeckému a výzkumnému programu EU Horizon a také dlouho očekávaná dohoda o Severním Irsku prostřednictvím Windsorského rámce postavily obě strany na lepší základ.
Hlavní opoziční Labour Party má v současnosti před všeobecnými volbami v příštím roce silný náskok v průzkumech, ale její vůdce Keir Starmer, firma Remainer a kdysi angažovaný eurofil, návrat do EU vyloučil.
