Je Erlkonig tvrdý na klavír?

Moje tipy na zvládnutí klavírního partu Schubertova Erlköniga

1. září 2012 písničkář

V posledních několika letech se mě několik lidí ptalo, zda mám nějaké tipy, jak se vypořádat s technickými obtížemi, které pianistovi představovaly ve slavné Schubertově Lied, Erlkönig (Ilustrace zde Frank Kirchbach). Pro případ, že by byly užitečné pro někoho jiného, ​​kdo zápasí s bestií, tady je!

Naneštěstí se hra na tento doprovod může až příliš snadno stát mechanickým a atletickým cvičením, jehož cílem je projít opakovanými oktávami pravé ruky bez zranění. Abych to překonal a mohl se soustředit na hudebně zajímavější materiál v levé ruce a nakonec na to, jak klavírní part jako celek souvisí s textem a může snad inspirovat zpěváka, zjišťuji, že musím pracovat prostřednictvím čtyř pečlivě aplikovaných „etap“ čistě technické práce, minimálně 30 minut denně po dobu minimálně dvou týdnů.

Za prvé, dvě základní pravidla, která jsem si stanovil pokaždé, když se vrátím k této písni:

1) Nedovolím si pokoušet se přeskakovat dopředu nebo rychle vpřed ve svých fázích technické práce. Těžce jsem se naučil, že to má za následek pouze promarněné tréninky, protože se nevyhnutelně musím vrátit a začít znovu, nebo se alespoň vrátit o celý krok zpět, abych napravil škodu.

2) Nebudu zkoušet se svým zpěvákem – a rozhodně nebudu hrát píseň na veřejnosti – pokud si nejsem jistý, že dokážu hrát klavírní part třikrát po sobě bez nepohodlí.

Moje „etapy“ technické praxe:

1 – Rozdělen na jeden takt, s minimálním odpočinkem mezi každým, začínám pomalým metronomem (rozkrok = 80, například) a zaměřuji se výhradně na ekonomiku pohybu. V pravé ruce se snažím zůstat v tónině, plně využívám mechanismu escapement k opakování tónů, aniž bych úplně pustil klávesu. Pokud jde o fyzické pocity v paži a ruce, zjistil jsem, že když to udělám, brzy najdu pocit téměř uvolněné ‚vibrace‘ v zápěstí. Z trpké zkušenosti vím, že když na chvíli pomyslím na pohyb paží nebo ruky nahoru nebo dolů, pak při rychlejším tempu budu ve vodě mrtvý. Otázka pro pravou ruku zní: ‚Jaké nejmenší množství pohybu a energie je potřeba k tomu, aby spolehlivě a zřetelně odnesla dvě/tři kladívka ze strun a zpět k nim?‘ Kdy mohu tuto zlomenou verzi procvičit na dlouhé protažení bez nepohodlí nebo obtíží jdu nahoru o značku metronomu.

2 – Totéž, ale nyní ve dvou taktech s vestavěným minimálním odpočinkem, začínající o několik metronomových značek pomaleji, než jsem byl předtím, a postupně se propracovávat k rychlejšímu tempu.

3 – Když dokážu udělat dva kusy taktu, s minimálními opěrkami, při něčem blížící se rozkroku = 120 a s dokonale pohodlným „vibračním“ zápěstím – což může trvat čtyři nebo pět dní – vrátím se o pár zářezů na metronomu zpět a začnu pracovat na plných úsecích (tj. až k dalšímu oázovému plácku opěrek pravé ruky!). V tomto bodě procesu, jakmile jsem spokojen s tím, že pravá ruka jde pěkně podél těla a že se mi do předloktí nevkrádá žádné napětí, soustředím se více na materiál levé ruky, na jasnost útoku v konečcích prstů, ocelovější projekce tónu a hybnosti v trojicích a následujících rozkrokech. Začíná to připadat jako začátek hudebního zážitku, i když technické věci jsou stále hodně v popředí. Pokud zjistím, že pravá ruka a paže jsou unavené, někdy mi pomůže myslet na šest trojic se zápěstím pohybujícím se vpřed podél klíče, šest zpět ke mně a možná také šest v bočním švihu zápěstím doprava a pak doleva. . Jinými slovy, nic jinak než nahoru a dolů! A vždy s co nejmenším množstvím pohybu. V tuto chvíli je lákavé pomyslet si: ‚Ser na to, vypnu ten zatracený metronom a nechám si prasknout celou skladbu na plné pecky.‘ Pak se dostanu do dvou třetin, uvědomím si, že to zní a je to blbost. , litujte toho a vraťte se ke dvěma barovým kouskům.

V této fázi se také rozhoduji ohledně taktů 36-37, 52-53 a 106-107 (těch vzácných okamžiků, kdy oktávy na pravé ruce běží samostatně). Zvládnou moje vibrující zápěstí vyrovnat se s otevřenými oktávami při každém úplném protažení, nebo budu v těchto místech ‚trénovat‘ dělení trojitých oktáv mezi rukama s opakovanými prsty 3-2-1? Rozhodnu se tak či onak a dotáhnu to až k představení. Stejně jako u prstokladů obecně je změna názoru nebezpečná!

4 – Poslední fází je tedy vrátit se o několik značek metronomu zpět a spustit celou věc. Prvních párkrát v každém tréninku se zaměřím na to, aby se moje pravá paže a zápěstí téměř nehýbaly, a postupně zjišťuji, že když moje tělo shledává ten pocit známý a dokonce pohodlný, mohu přemýšlet o písni, textu, frázování, tonální barva v levé ruce atd. Než se nadějem, několikrát jsem to přehrál, aniž by se mi vkradlo nějaké nepohodlí nebo napětí. Metronom jde o stupeň výš. Jak se postupně přibližuji k přesvědčivému a hudebně vzrušujícímu tempu, zjišťuji, že potřebuji pauzu po každých třech nebo čtyřech hrách, ale jdu si písničku nacvičit – a nakonec se dostanu na pódium, abych ji zahrál – s vědomím, že to zvládnu. alespoň třikrát pohodlně, a ještě mít ruce na to, abyste mohli hrát další skladby v programu, je příjemný pocit!

No, doufám, že to bylo užitečné; Hodně štěstí! Pokud máte nějaké nápady nebo máte nějaké další tipy, které se vám hodí, rád si je přečtu – napište prosím komentáře. Zde je odkaz na celé vystoupení (klikněte na ‚Benedict, Erlkönig – Litanie‘ na pravé straně stránky), které jsem přednesl ve Wigmore Hall v Londýně s barytonistou Benem Nelsonem po dvou týdnech práce na těchto čtyřech scénách.

Jen jsem zvědavý, protože jsem vždy chtěl hrát tento kousek, ale vypadá to jako výlet na pohotovost kvůli zranění zápěstí. Jsem zvyklý hrát rychlé oktávy na levé ruce, ale pravá se mi zdá méně rozvinutá a při rychlosti požadované pro tento kousek to může chvíli trvat, pokud se rozhodnu to zkusit.

«Čaroděj tonality; klavír je můj kotel a hudba je moje kouzlo, ať ti, kdo neslyší mé volání, zemřou a shoří v He11.”

Klavírní a hudební dárky a doplňky (570)

Příslušenství ke klavírům a hudební dárkové předměty, panenka pro digitální piano, zboží na párty s hudební tématikou a další!

ChopinLives81 #2462743 09 23:15
Připojeno: květen 2001
Příspěvky: 26,806
Fuj! Člen 10000 Post klubu
Fuj! Člen 10000 Post klubu
Připojeno: květen 2001
Příspěvky: 26,806

Nejde jen o rychlost, ale i o výdrž, která je potřeba k udržení toho *zatraceného* chodu! Nemluvě o arpeggiovaných figurách na pravé straně, které začínají na taktu 58, některé mají téměř dvě oktávy; lomené oktávy (oblíbený Liszt), zahrnující tři oktávy počínaje taktem 72; oktávy začínající na taktu 117 s «vnitřními» tripletovými akordy; bušení do čtyřtónových tripletových akordů zahrnujících desetinu v levé ruce v taktu 10 a 118.

Každý, kdo se pokusí o tento přepis, je buď nadčlověk, nebo hlupák! V tomto kontextu nejsem ani jedno!

BruceD
– – – – –
Estonsko 190
BruceD #2462751 09 23:15
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 1,585
Člen klubu 1000 Post
Člen klubu 1000 Post
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 1,585
Původně odeslal BruceD

Nejde jen o rychlost, ale i o výdrž, která je potřeba k udržení toho *zatraceného* chodu! Nemluvě o arpeggiovaných figurách na pravé straně, které začínají na taktu 58, některé mají téměř dvě oktávy; lomené oktávy (oblíbený Liszt), zahrnující tři oktávy počínaje taktem 72; oktávy začínající na taktu 117 s «vnitřními» tripletovými akordy; bušení do čtyřtónových tripletových akordů zahrnujících desetinu v levé ruce v taktu 10 a 118.

Každý, kdo se pokusí o tento přepis, je buď nadčlověk, nebo hlupák! V tomto kontextu nejsem ani jedno!

Ha! BruceD, to mě vlastně rozesmálo. Abych byl upřímný, miluji celý kus, ale část, kterou opravdu chci hrát (v kontextu), je část «Amorosamente», která začíná na taktu 87, věřím. Zkoušel jsem to a opravdu mi to nepřijde rytmicky přirozené, takže i ty jednoduché části jsou trochu těžké.

«Čaroděj tonality; klavír je můj kotel a hudba je moje kouzlo, ať ti, kdo neslyší mé volání, zemřou a shoří v He11.”

ChopinLives81 #2462752 09 23:15
Připojeno: říjen 2010
Příspěvky: 17,026
Fuj! Člen 10000 Post klubu
Fuj! Člen 10000 Post klubu
Připojeno: říjen 2010
Příspěvky: 17,026

Jednou jsem hrál Schubertův původní klavírní part, abych doprovázel houslistu hrajícího vokální part, a bylo to pro mě dost cvičení.

Osobně si myslím, že existují mnohem lepší přepisy Lisztových písní (pro ty, jejichž primárním cílem není předvádět se), jako Auf dem Wasser zu Singen , Der Müller und der Bach , Ständchen , Gretchen am Spinnrade atd. Moje oblíbená je Schumannův/Lisztův Widmung, který jsem miloval (a hrál) už od puberty.

Pokud je hudba jídlem lásky, hrajte dál!
ChopinLives81 #2462814 09 24:15
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042
Člen klubu 3000 Post
Člen klubu 3000 Post
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042

Všimněte si, že k tomuto druhu psaní dochází po jeho seznámení s Chopinem.

Laissez tomber les mains
bennevis #2462817 09 24:15
Připojeno: listopad 2006
Příspěvky: 9,392
Člen klubu 9000 Post
Člen klubu 9000 Post
Připojeno: listopad 2006
Příspěvky: 9,392
Původně odeslal bennevis

Jednou jsem hrál Schubertův původní klavírní part, abych doprovázel houslistu hrajícího vokální part, a bylo to pro mě dost cvičení.

Tuto lhaní jsem několikrát předvedl se zpěvákem a mohu říci jen to, že na klavíru ze Schubertových dob to muselo být zatraceně jednodušší!

Korepetitoři, se kterými jsem mluvil, hrají oktávy pravé ruky jako tremolo, což si myslím, že je dostatečně férový kompromis.

Dokonce i velký Gerald Moore provedl úpravy, jak je podrobně popsáno v jedné z jeho knih.

ChopinLives81 #2462890 09 24:15
Připojeno: září 2007
Příspěvky: 1,193
Člen klubu 1000 Post
Člen klubu 1000 Post
Připojeno: září 2007
Příspěvky: 1,193

Ano, zkusil jsem to. Jak říkal Bruce, opakované oktávy jsou jen začátek. Tyto válcované akordy mohou být opravdu těžké.

„Musel jsem být pracovitý. Kdo je stejně pracovitý, uspěje stejně dobře.”

Cheeto717 #2462923 09 24:15
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 2,160
Člen klubu 2000 Post
Člen klubu 2000 Post
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 2,160

Nikdy jsem to vážně nezkoušel, ale v průběhu let jsem si s tím pohrával. Pochybuji, že bych to dokázal zahrát uspokojivým způsobem ve vhodném tempu.

Cheeto717 #2462930 09 24:15
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042
Člen klubu 3000 Post
Člen klubu 3000 Post
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042
Původně odeslal Cheeto717
Tyto válcované akordy mohou být opravdu těžké.

Pokud tím myslíte to, co jsem napsal, jsou docela snadné, když víte jak. Což je tak trochu můj názor – kde se to Liszt naučil.

Laissez tomber les mains
ChopinLives81 #2462945 09 24:15
Připojeno: září 2007
Příspěvky: 1,193
Člen klubu 1000 Post
Člen klubu 1000 Post
Připojeno: září 2007
Příspěvky: 1,193

Docela snadné? Musím nesouhlasit s vaší frází. Ano, technika se dá snadno pochopit, ale provedení je těžké. Dokážete zahrát ty akordy a rozezpívat horní tón? I když rozumím technice Chopinovy ​​etudy a umím ji hrát bez únavy, nikdy bych to nenazval snadným. Musíte být velmi talentovaný hráč, abyste mohli používat tato slova.

„Musel jsem být pracovitý. Kdo je stejně pracovitý, uspěje stejně dobře.”

Cheeto717 #2462949 09 24:15
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042
Člen klubu 3000 Post
Člen klubu 3000 Post
Připojeno: září 2010
Příspěvky: 3,042
Původně odeslal Cheeto717
Nikdy bych to nenazval snadným. Musíte být velmi talentovaný hráč, abyste mohli používat tato slova.

Jen dobře vzdělaný — hrát Chopina není jako nic jiného. Stejně jako v tomto příkladu stačí bl-o-o-P. Jde o zápěstí.

Laissez tomber les mains
ChopinLives81 #2463253 09 24:15
Připojeno: květen 2001
Příspěvky: 6,023
Člen klubu 6000 Post
Člen klubu 6000 Post
Připojeno: květen 2001
Příspěvky: 6,023

Hrál jsem to spolu s dalšími Schubert-Lisztovými transkripcemi asi tucetkrát, ale nakonec mě unavilo strachovat se, zda klavír, na kterém jsem měl hrát, bude spolupracovat nebo ne, a přestal jsem ho programovat.

Je to úžasný přepis (možná jeden z nejlepších přepisů Lisztových písní), ale jeho úspěšné provedení skutečně závisí na nástroji (jako Ondine do určité míry). Rád bych řekl, že to šlo dobře asi v 80 % případů, ale bylo pár případů, kdy jsem si myslel, že mi upadne pravá ruka.

Brendan #2463275 09 24:15
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 1,585
Člen klubu 1000 Post
Člen klubu 1000 Post
Připojeno: říjen 2004
Příspěvky: 1,585
Původně odeslal Brendan

Hrál jsem to spolu s dalšími Schubert-Lisztovými transkripcemi asi tucetkrát, ale nakonec mě unavilo strachovat se, zda klavír, na kterém jsem měl hrát, bude spolupracovat nebo ne, a přestal jsem ho programovat.

Je to úžasný přepis (možná jeden z nejlepších přepisů Lisztových písní), ale jeho úspěšné provedení skutečně závisí na nástroji (jako Ondine do určité míry). Rád bych řekl, že to šlo dobře asi v 80 % případů, ale bylo pár případů, kdy jsem si myslel, že mi upadne pravá ruka.

Brendane, neměl bys náhodou záznam, rád bych slyšel tvůj názor na ten kus. Vím, že je tu zvuk, jak hrajete na některé další lháře, což je mimochodem skvělá práce.

V minulosti jsem se potýkal s některými obtížnými Lisztovými kousky, můj nejnovější byl Legend č. 2, což je pravděpodobně nejtěžší Lisztův kousek, jaký jsem kdy dokončil. Nevím, jestli jste to někdy zkoušeli, ale možná byste mi mohli dát srovnání v obtížnosti, pokud ano.

Vím, že skladby jako Legenda a Erlkonig by nebylo možné správně zahrát na svislici nebo na klavíru s těžkou akcí.

«Čaroděj tonality; klavír je můj kotel a hudba je moje kouzlo, ať ti, kdo neslyší mé volání, zemřou a shoří v He11.”