Podle nedávné analýzy Kielského institutu je závislost německé ekonomiky na dovozu z Číny výrazně nižší, než naznačují klasické obchodní statistiky. Celkově jen velmi malá část německé výroby závisí přímo či nepřímo na čínských vstupech. Zdaleka největší podíl pochází z vlastních vstupů Německa. Čína však dominuje světovému trhu a německým dodávkám specifických surovin a produktů, zejména v oblasti elektroniky, a nemohla být v krátkodobém horizontu jako dodavatel nahrazena.
„Německo naléhavě potřebuje strategii pro větší diverzifikaci, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek s ohledem na kritické suroviny a meziprodukty a finální produkty. To by byla nejen správná reakce na rostoucí geopolitickou rivalitu, ale také by to posloužilo především jako pojistka proti překážkám v zásobování,“ říká Alexander Sandkamp, spoluautor Kiel Policy Brief „Prázdné police vyrobené v Číně“.
Podle prohlášení o politice jsou skupiny výrobků, které jsou pro německou ekonomiku nepostradatelné a u nichž je závislost na Číně obzvláště vysoká, notebooky s podílem dovozu kolem 80 procent, mobilní telefony (podíl dovozu 68 %), některé textilní výrobky (textilní zboží, 69 %) počítačové jednotky jako zvukové a grafické karty (62 %), fotografické prvky a LED diody (61 %), nebo desky plošných spojů (tištěné spoje, 58 %).
Některým vzácným zeminám a surovinám, které jsou důležité pro výrobu speciální technologie a které EU klasifikuje jako kritické, dominuje také Čína. Například Německo získává 85 nebo více procent svého skandia a antimonu z Číny. Používají se například při výrobě baterií nebo povrchových úprav.
Závislost Německa na Číně je také extrémně vysoká u některých lékařských produktů, jako jsou lékařské masky nebo léky proti bolesti, s podílem dovozu v některých případech přes 90 procent.
Čína a Tchaj-wan dominují 221 produktům
„Politicky již není oddělení Německa od Číny nemyslitelné. Vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem pravděpodobně vyvolá sankce na evropské úrovni,“ řekl Sandkamp. „V takovém případě by pravděpodobně Tchaj-wan také selhal jako dodavatel kvůli čínským blokádám. To by zhoršilo nedostatek určitých kritických produktů.”
V případě počítačových jednotek a dílů, ale také zejména elektronických spínacích jednotek, Tchaj-wan vedle Číny dodává významný podíl na celosvětové a německé poptávce. Pokud by EU bojkotovala čínský dovoz, prakticky by pro tyto produkty nebyli k dispozici žádní alternativní dodavatelé. Tchaj-wan je navíc nezbytný pro dodávky komponentů pro jízdní kola.
Celkem autoři identifikují 221 produktů, u nichž v německém dovozu společně dominují Čína a Tchaj-wan. U většiny produktů je podíl dovozu obou zemí přes 80 procent.
Spotřeba a výroba v Německu je založena především na vlastní práci
Kromě zmíněných kritických mezivstupů je však význam Číny pro německou ekonomiku podle analýzy překvapivě nízký. Pouze asi 0.6 procenta přímých mezivstupů potřebných pro německou výrobu pochází z Číny. Významnější jsou jak USA (0.8 %), tak Francie (0.7 %). Započítáme-li nepřímé mezivstupy, které si Německo pořizuje ze třetích zemí a které se tam vyrábějí za pomoci čínského dovozu, vzroste podíl Číny na německé produkci na 1.5 procenta.
Čína má také jen malý význam v oblasti konečných produktů spotřebovávaných v Německu. Přímo 1.4 procenta zboží a služeb spotřebovaných v Německu pochází z Číny. Po započtení nepřímých vazeb se podíl zvyšuje na 2.7 procenta. Význam Číny pro konečnou spotřebu je tak téměř dvakrát vyšší než u německé produkce.
Údaje jsou v rozporu s aktuálními obchodními statistikami, podle kterých je Čína nejdůležitější zemí původu veškerého německého dovozu s podílem těsně pod 12 procenty. Dobrých 6 procent pocházelo z USA a dobrých 5 procent z Francie. Celá Evropská unie (EU) představuje více než 50 procent německého dovozu.
„Tyto klasické obchodní toky samy o sobě mají pouze omezené využití při klasifikaci ekonomického významu Číny pro Německo. Ostatně i samotné Německo vyrábí meziprodukty a konečné produkty pro domácí výrobu a spotřebu,“ říká Sandkamp.
Obchodní konflikt mezi EU a Čínou dlouhodobě snižuje německý HDP o 1 procento
Více než 80 procent domácí produkce a více než 70 procent domácí spotřeby tak pochází z vlastní produkce Německa. Podle modelových výpočtů by oddělení EU od Číny, ve kterém se obchod snížil o 97 procent, snížilo německou ekonomickou produkci v dlouhodobém horizontu o 1 procento – to znamená, že byly nalezeny a ustaveny nové dodavatelské struktury. Měřeno hrubým domácím produktem v roce 2021 to odpovídá ztrátě přidané hodnoty ve výši 36 miliard eur každý rok.
„Naše výpočty ukazují, že závislost německé ekonomiky je z makroekonomického hlediska jen nepatrná. Náhlé přerušení obchodních vztahů by však zpočátku vedlo k nedostatku důležitých surovin, léků a finálních produktů, což by mělo za následek značné ztráty na prosperitě Německa,“ říká Sandkamp.
„Tvůrci politik nesmí čekat, až bude příliš pozdě, aby hledali alternativní zdroje dodávek, ale musí již dnes přijmout preventivní opatření prostřednictvím dohod o volném obchodu, dohod o ochraně investic nebo investičních záruk. Pokud je to možné, Čína by měla být vždy součástí německého obchodního portfolia, ale musí být odstraněny výhradní dodavatelské struktury. Konkrétně by se EU měla při jednáních o dohodě o volném obchodu s Austrálií zaměřit na suroviny.“
